Proč jsem tu?

Jsem Petra je mi 27

Od mala jsem silnější postavy i když jsem se nepřejídala tak váha byla porad větší...

Ono když jsi od dětství ve stálém stresu jsi šikanovaná od všech blízkých , tak ti to nepomáhá. Jíš potají, tak aby tě nikdo neviděl a tím se vlastně snažíš zajíst smutek a stres .. a váha rostla.

Ale o tom v jiném článku. Když jsem byla starší a odstěhovala se bylo mi čerstvých 18.. to jsi člověk užívá nejen to, že si může dát vše co chce, nikdo mu to nezakazuje a nenadává, že to není jeho nebo že to je pro další sourozence .. ale především po vás nikdo nehodí vidličkou ať nejíte, nikdo vám neplive do jídla a nebo vás neshazuje slovně... tomu se říká pak vykoupení.

Užíváte si svobodu všeho , obyčejný příchod domů, kdy po vás nikdo nekřičí, uvaříte si vše co chcete , jdete do obchodu a cítíte euforii svobody a když toho sníte trošku víc tak se vlastně nic nestalo, ale opak je pravdou.

Zjistíte, že to jak žijete vám sice dělá v tu chvíli dobře, ale pak vás to dožene a psychicky ani zdravotně to není tak jak by mělo být. Snažila jsem se držet nějaké diety, o kterých si řekneme v dalších a dalších článcích, bohužel když jsi na to sama a staráš se o vše tak na to nebyly nejen finance, ale ani čas. Raději si koupíš něco levného a nezdravého, než dát šílené peníze za zdravé věci. Do toho pošramocená psychika, trauma, vzpomínky ... a v tom přijde zlom a doslova vykašlání se na vše.